Bohoslužby

Metodisté stejně jako křesťané jiných denominací se scházejí každou neděli, aby slavili "den Páně". Bohoslužba je slavností Kristova vzkříšení, setkání Boha s člověkem, uskutečnění jejich vzájemného společenství. To je Božím darem, darem Ducha svatého, darem vzkříšeného Krista. Uskutečňuje se skrze slovo (kázání, modlitby, zpěv, svědectví víry apod.), skrze svátosti (křest a svatou večeři Páně) a skrze společenství vzájemné služby a lásky. Věříme, že každé bohoslužebné shromáždění je účastí na společenství celého Božího lidu napříč času i místa. Základní struktura metodistické bohoslužby je tvořena bohoslužbou slova a bohoslužbou stolu. V rámci světové ECM se ovšem bohoslužby vyznačují velkou mírou svobody a rozmanitosti.

• Bohoslužba je posvátný čas, při kterém Duch svatý vede Boží lid k modlitbám a slavení Boha.

„Tvou smrt zvěstujeme, tvé vzkříšení vyznáváme, na tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste." /z modliteb před slavením svaté večeře Páně/

• Bohoslužba je posláním Božího lidu. Bůh jej svým slovem a Duchem posvěcuje, žehná mu, takže se stává požehnáním.

„Milosrdný Bože, vyznáváme, že jsme tě nemilovali celým svým srdcem. Nebyli jsme ti poslušnou církví. Nečinili jsme tvou vůli, přestoupili jsme tvá přikázání, odporovali jsme tvé lásce, nemilovali jsme své bližní a neslyšeli jsme volání potřebných." /jedna z modliteb vyznání vin před slavením sv. večeře Páně/

„Svým Duchem nás sjednoť s Kristem a spolu navzájem a ve službě celému světu, než přijde Kristus ve slávě a budeme jíst a pít na jeho hostině v království nebeském." /prosba nad dary chleba a vína při slavení sv. večeře Páně/

„Věčný Bože, vzdáváme ti díky za toto svaté tajemství, ve kterém jsi nám dal sám sebe. Dej, ať zmocněni tvým Duchem jdeme do světa dávat sami sebe za druhé."
/jedna z děkovných modliteb po slavení sv. večeře Páně/

Každá bohoslužba je darem pokoje a odpočinutí člověka před Bohem. Stejně jako Bůh odpočinul sedmého dne (Gn 2,2-3; Ex 20,8-11), tak i člověk může a má odpočinout od každodenní práce. Bohoslužba jako setkání Božího lidu s Bohem a před Bohem nám připomíná, že člověkem se stáváme právě před Bohem a zároveň ve společenství lásky a vzájemné lužby.